sesrdcemna Mají Vaše děti zájem komunikovat? V případě, že už mluví, opakují stejné slovo pro několik věcí stále dokola? Ukazují na předměty, které je zaujaly? Reagují na mávání? Nosí věci a koukají při tom na Vás? Zajímají je obrázky? Jsou slova, která zjevně chtějí říct, navzdory tomu, že jim to ještě nejde? Kývají na znamení ano či ne?
Otázek, které vedou k poznání, že svému dítěti stále můžete nabídnout nástroj k porozumění si v podobě znakování, je celá řada. Jak vnímáte vývoj řečového centra u svého dítěte Vy? Často poslouchám od rodičů obavu, že znakování už není pro děti od roka výše. Když máme první dítě, míváme sklony odhadovat, kdy začne mluvit. Zvlášť, když slýcháme hlasy zkušených o tom, kdy jsme my dělali to či ono.
Tento rok byl pro mě zlomový. Došlo mi, jak velký dar mám. Také to, že naše společnost je skupina osamělých bytostí. Když máme vhodný impuls, dovedeme se ale nádherně spojit a konat. Najednou dáváme na vlastní intuici a naše jednání je skutečné. Proto každému rodiči říkám, dělejme to, co cítíme. Buďme autentičtí. Cítíte, že chcete dát svému dítěti do rukou nástroj, který Vám poslouží k porozumění? Pak jsou znaky pro Vás v jakémkoliv věku, kdy dítě ještě nemluví.
Mé druhé dceři je nyní 17 měsíců, poslední týdny často intonuje, nicméně stále nemluví tak, aby bylo jasné, o čem mluví. Je to velmi komunikativní bytost a její oči září štěstím, když zařadí nový znak do plejády stávajících. Ona mi ukázala, že hranice nejsou.
“Miluji tě, tati!” Madlenka 17 měsíců
Velmi často vypráví o tom, co viděla, slyšela, bez ohledu na to, jak stará je to vzpomínka. Díky znakům si s ní můžeme vyprávět o všem, co ji vyvstane na mysl. Od toho, co chce, nechce, na co má chuť, jaké hledá hračky, že je unavená, že ji něco bolí, známe ale i její vtipy či asociace. Včera večer šla dát tatínkovi pusinku na dobrou noc se znaky:”Miluji tě, tati!”
V osmdesátých letech minulého století vznikla v USA první studie na znakování s dětmi. Tehdy se jí věnovaly univerzitní profesorky Linda Acredolo a Susan Goodwin. Studie se zúčastnilo 140 rodin dětí ve věku 11 měsíců. Dnes víme, že začít lze ihned po narození, stejně tak ale kdykoliv později. V Osobním kurzu znakování jsem se seznámila s maminkou rok a půl starého chlapečka. Jsem nadšená, že mi dala svou důvěru a do kurzu šla. Na začátku mi vyprávěla o tom, jak se její chlapeček často rozčiluje, do něčeho bouchá, jaké je pro ni slyšet jeho pláč apod. Vše jsme probraly a začaly nastavovat tak, aby jim to sloužilo. Když mi vyprávěla o tom, jak reagoval maličký na vše, co mu řekla, chtělo se mi plakat dojetím. Potom mi řekla, že po zařazení znaků došlo u nich doma ke zklidnění. Najednou mají nástroj, který jim pomáhá v situacích, kde byla dříve patrná frustrace z neporozumění. Ona přijala fakt, že její děťátko všemu rozumí a může s ním nastavit situace přímo jim na míru.
Děkuji za každou Vaši zkušenost a především za Vaši důvěru. Vážím si každého rodiče, který se mnou konzultuje jak komunikaci, tak znakování. Zvu Vás do kurzu, ať už je Vaše děťátko novorozené, začíná s příkrmy, nebo mu je rok a půl. Čím větší dítě je, tím více frustrací přichází. Zkuste na jeden den zavřít pusu a dokázat se dorozumět s okolím pomocí pohledu, několika málo slov či zvuků. Zkuste jim takto vyprávět, co se ve Vás odehrává. Pojďme dětem ukázat, že s nimi počítáme.
Všechny služby najdete zde.
Těším se na Vás!
